Farní a poutní kostel Maria Attersee

Vysoko nad obcí Attersee stojí farní a poutní kostel "Maria Attersee" na historickém vrchu Kirchberg, který je zdaleka viditelný přes jezero a odkud je nádherný panoramatický výhled na Attersee, protější Pekelné hory a Schafberg. Historický přehled:
Již v 6. století zde stálo bavorské vévodské panství, které v roce 788 přešlo do rukou Karolínů.  Centrem těchto rozsáhlých držav byl `Atarhoven` = Attersee, který je poprvé zmiňován v listině z roku 885.
V roce 1007 zde císař Jindřich II. založil bamberské biskupství. Bohaté dary poskytly diecézi bezpečný hospodářský základ. Mezi 27 darovacími listinami je i jedna, v níž se píše: "Kéž všichni věřící v Krista vědí, že jsme darovali vesnici Atarhov v Attergau, která je naším majetkem, se vším, co k ní patří, s jejími vesnicemi, osadami, kostely ... biskupskému stolci v Bamberku ...".
Bamberští biskupové rozšířili Atarhoven na mohutný středověký hradní komplex. Od konce 13. století byl tento majetek několikrát zastaven, naposledy mocným Schaunbergům. V roce 1793 získal celý majetek v Attergau od bamberského biskupství habsburský vévoda Albrecht III. V 16. století však tento hradní komplex zchátral; co však zůstalo, je dnešní kostel, který byl kdysi hradní kaplí ke cti Nanebevzetí Panny Marie pro hrad Attersee.

O historii hradu:
Loď a presbytář byly postaveny v první polovině 15. století jako dvoulodní gotický kostel. V letech 1722-1728 byl barokní mistr stavitel Jakob Pawanger pověřen mecenášem Františkem Ferdinandem hrabětem Khevenhüllerem, aby provedl barokizaci interiéru a postavil velké boční přístavby a mohutnou kostelní věž.

Hlavní oltář:
Velmi krásný pozdně barokní hlavní oltář zhotovil Josef Mathias Götz z Pasova. Sochy svaté Anny, Matky Boží, a svaté Alžběty, Matky Jana Křtitele, a kazatelna jsou dílem J. M. Götze (1728/39). Z obrazů je signován pouze bývalý hlavní oltářní obraz - F. X. Gürter 1787. Levý křídlový obraz zobrazuje svatého Josefa, ženicha Marie, a pravý křídlový obraz kněze Zachariáše, otce Jana Křtitele.
Ústředním prvkem hlavního oltáře nad svatostánkem je obraz Panny Marie ve vzácném rokokovém stříbrném rámu. Když byl kostel svatého Jiří i. A. v roce 1622 vypleněn, vzala jistá žena obraz Panny Marie a použila ho jako zavírací desku do kurníku. Když se tento obraz stále převracel, rozzlobená žena do něj udeřila sekerou a rouhala se. V místě úderu se na krku Matky Boží a na čele Dítěte Ježíše objevil krvavě rudý pruh, který je dodnes viditelný. Obraz byl později přenesen farářem ze svatého Jiří do kostela v Attersee, kde je k vidění dodnes.