Reitingergut

theGOOD – theBAD – theUGLY

„The Good, the Bad and the Ugly“ – to jsou tři staří přátelé, kteří ještě nejsou úplně staří, možná tu a tam trochu zešedivělí, ale ještě ne dost staří na to, aby byli imunní vůči životním pošetilostem. Například se posadí na šest hodin do auta, aby projeli severním Španělskem až k vinařství El Capricho a ochutnali tam údajně nejlepší steak na světě z jedenáctiletého vola, nebo vyrazit na jednodenní výlet do Burgundska do Meursaultu, aby ochutnali nový ročník krále bílých vín.

Hlavní hnací silou všeho, co dělají, je požitek a ochutnávání všeho, co lékař zakázal, pokud je to umně a s láskou připravené.

V těchto věcech se tito tři přátelé shodují. O tom, co bylo připraveno mistrovsky a s láskou, se však jejich názory rozcházejí, a o tom, co bylo opravdu „k padnutí“ dobré nebo jen tak tak v pořádku, se přou jejich chuťové buňky.

REITINGER STUBN

Přesně tam, kde na konci 16. století jeden rolník položil základní kámen své hospůdky, se i dnes nachází Stubn statku Reitinger. Zda to bylo vždy místo kulinářských radostí a neomezených požitků, bohužel není zdokumentováno. Jsme přesvědčeni, že místní rolníci kromě skromných pokrmů tu a tam nechali v kotlích smažit krásného zajíce, šťavnatou drůbež nebo čerstvé ryby z jezera.

Je to zásluhou Sibylle a Rolanda, že se před více než 50 lety na statku Reitingergut usídlila první gastronomická provozovna. S výmluvným názvem: Rofis Kuhstallbar. V průběhu let se z podniku, kde se podával chléb se slaninou, stala creperie a později dokonce pizzerie.

Pec na pizzu stojí v kuchyni Reitingergutu dodnes. Jenže teď za sporákem stojí theGOOD, theBAD a theUGLY a svými kreacemi se snaží spojit krásné Attersee s velkým, širokým světem.

Přesně tam, kde před více než 400 lety jeden rolník vařil jednoduchou polévku…